Native Talk: A Luiseno Story Translated

The Translation

'Íswut Qéchngawish—translated by Eric Elliot

Yumáyk, yumáyk, 1900 'axánninik, 'osámsavotuk hík 'omáanga ngó'wunti
kó$$aanti supúl chóoraat 'áv'aat pokwáan. Qáy múyyukum qállivukutum
wónnuk, qáy múyyuk pét lówwuk, pí' qáy múyyuk kíicha wáachuk 'ivá'
Kíichamik Californianga. Súplichal 'ahúyyaxi múyyukum pomkáamayum supúlnga
kíimaynga pomqálqala, tée pomyó' pomná' supúuli pomkáamayi mán pom$wáamayi,
tée ponéeyi máas 'awólvoy, wáv'ik háx 'awóo pomnéshkinu pokíyk ponéeyi
máamayuluti. 'óono 'axánninik supúl nawítmal kuná' hatí'ya pokám póomoto
'áawlowut pomporóv'orilanga pálvunnga, pí' 'iví' pálvunla potúng Qéch
yaxúk yumáyk.

Nawítmal potáaxaw kuná' toxótxush míyqu$ pí' poyú' táatalvish, yuváttaat
míyqu$. Poká' néshmal ponéy $i'állik wéhnga chóo'on temét. Nawítmal
'atówya míyqu$, pí' wéh popúsh tachaláachaqu$, pí' poxíimax yawáywish míyqu$.

Nawítmal poká' néshmal kuná' 'atáax míyqu$, Qéchngawish pálvunngawish.
Poká' naxánmal Californiayk Francengay wukó'ya 'awóol míyqanik. Múyyukum
'awóm 'axánninik Europengay wukó'ya sínnaval pí' temét póplovi háalwonut.
Poporóv'orilay sássamsa 'éxla pitóowili qáy poné'chax pí' hivélvish pomíyqala.

Pomkíinga chóo'onum kuná' chilúuyuk. Chóo'onum mómngax téetiluk pwéevlonga
. Poká' néshmal 'íyxuk póoxa potéelay téetiluk. Nawítmal 'íyxuk 'atáaxum
pomtéelay téetiluk, túuvuta po$úun 'ahúyyaxi polóoviqala, mán po$úun
ponginángnaqala, mán po$uwóo'qala.

Puyáamangay kuná' pom'owó''axpi míyxuk poróv'orilanga. Nawítmal kihúut
míyqu$ pí' po'owó''axpi míyqu$ 'á'wolum 'axánninik. Pí' nawítmal qáy hísh
yéx'iqu$. Pómlo míyqu$ pí' po$úun lóoviqu$ pisáyk 'owó''aqanik. Wéevomi
'ayók hanimúm pomkíinga, páakami $íichik, pí' pom'áachi chíivoy qéexinik.

Nawítmalpil 'ahúyyaxi pomá'max kuná' míyxuk kárrilash. Múyyukun héeluk
póoxa po$úun kuláaw-wonut kó'chilash pokwáan, mán páaw-wonut péshlish
pomqayáawipi, mán pom'á$pi. Sana'óoriya, sevóoya, mán chíile 'áywonut
poróv'orilanga héeluk 'iví' 'axánninik:

Temét karí''aqup pisáyk,
Qaráppaan kwíila wám' qaléq,
Pí' náavut pó$$axlut po$óo,
Tamáayawutup 'áawq pitóo .

Nawítmal póoxa po'áash 'awáal 'áawqu$ kuná'. Po'áash póy nónmimonuk
puyáamangay chóo'onyuk michíyk. Pomómmil yaxúk pó' 'awáal wéhmali 'íswut
po'áaqala. 'óono 'axánninik potúng 'Íswut yaxúk. 'Íswut pilék yót míyqu$,
popé' chóo'on chaparáppaat toxótxush, xwáyyaat míyqu$. Ponáq mómkat
wáachaqu$ pí' 'ahúyyaxi náqmakat míyqu$. Pí' 'Íswut popúsh pómminik
yawáywish míyqu$: pixépxish míyqu$ túupash 'axánninik tuvíicha poyáawaqala.

'Íswut tá' qáy 'awáalum 'awóm michát 'ánkichum 'áaqu$ kuná'. Pilék
yixélval míyqu$. Nawítmal póy 'ayáalinik húu'unax pitóowili kihúut
'awáamal pomíyqala, pí'supoku puyáamangay ponéeyi nawítmali náqmuk. "Nákki
popúuki, 'Íswut." "Néyk kuláawut." "Haqwáachiim 'ivíyk, 'Íswut." "Háal
ponéeyi chíivoy."

'Íswut kuná' kwáavichukat polóov chóo'onnga michá' poróv'orilanga míyqu$
pí' po$úun pilék polóov qálqu$ nawítmal póyk. 'Íswut qáy míykinga
pomuróppax míyxuk nawítmal póy pomáamayuvoy. Kihúut míyqanik, 'Íswut
kuláawut 'akáyyax potówlanga mí'chaqu$ waníinga néshkin pí' qáy 'a$únngay
po'eléelaxvotaqu$. Nawítmal wukó''anik póy wunáy pulú'chax. 'óono
'axánninik 'awáal po$úun pilék polóov qálluk nawítmal póyk pí' puyáamangay
nawítmali kwáavichumonuk.

Súplish, 'amu'éxngay, nawítmal wám' potáppivo míyqu$ chóo'on po'owó''axi.
Poká' néshmal kuná' póyk túkmal 'óovax. Náachaxanish 'a$únnga ngó'qu$ pí'
néshmal poká'may póyk yáa, "'óm wám' 'o'owó''ax míyq pomléeyu. Hatí''ax
móomat poháyloyk hawíssaxlut." Nawítmal, po$úun takwáayanik, xíimya pí'
poká' póyk yáa, "No$úun lóoviq, noká'." 'Íswut póoto néshkin poyúuhiqala
nawítmal móomat poháyloyk hatí'ya.

Payóomik pohatí''axpi míyqu$ kuná' wáam hík míiya, pí' nawítmal po$úun
lóoviqu$ wuná' wukállaat. 'Íswut póoto po'áawqala qáy háx po$úun wóoyaqu$
híycha 'aláxxwish nawítmal póoto pohulúkkaxvotaqalpiy péenga.

Nawítmal wukállaqu$ péenga waníinga yawáywinga néshkin, pí' 'iví' waníicha
potúng San Luis Rey yaxúk. Waníicha chóo'on hísh pálvunnga túu'qati
konóonik. Wukállaqu$ kuná' má'kwit pí' píkwla potúu'qala, pí' 'óono
nawítmal ponéshkinum yumáykawichum pomnáachaxan míyxuk. Kwíila potówlanga
wukállaqu$, pí' hík kwíil chí''inik potúkmaynga wu$ánnax. Múyyuk-kun
nawítmal pokáayi néshmali máamayuk kwíil chí''ilut wíwkutum. 'óono pilék
'atáaxum pomnáachaxan kuná' míyxuk yumáyk. 'axánnax hík po$óoy pí' páakil
wí'chax potúkmay-yik wukállaat waníinga néshkin.

Míisilanga Qéchnga, potúng San Luis Rey yaqáa, nóllanik táaxanayk chulúpya,
míisilash poqwálmanga. Po$óoy pí' páakil wu$ánnax ponéshkinuy
pomnáppivonga. Hísh lá'chinik héelya:

Temét karí''aqup pisáyk,
Qaráppaan kwíila wám' qaléq,
Pí' náavut pó$$axlut po$óo,
Tamáayawutup 'áawq pitóo.

Páamumali tíiwinik po$úun kuná' wóoyaqu$ móomat poháylo pitóowili wéhmali
wáam pomíyqala. Hatí''axvichuqu$ táaxanangay, pí' $awáay-ya, "Haní'cha!".
Pí' 'Íswuti nóowax. Pitóowili payóomik wukállaxmoqu$ péenga. 'Íswut
tóo$axtumi, $u'íshmi nónmimoqu$ nawítmal hík tóot popurú''iqala.

'íyxmaqanikmil wuná' wukó'ya waníicha mómnga pohayá''aqala. Qáy háx 'awóo
kuná' wuná' 'áawqu$. 'éxval xwáyyaat wáam chóo'onnga michá' míyqu$ pí'
tachaláachaqu$ náanat po$áqqiqala. Páala 'íyqu$ tachaláachaqu$ pí' húngla
mómngay nawítmal powíiwilmiy chungaráng'iqu$ pí' 'awáal popéey
chawáchwiqu$. Nawítmal xíimya.

Nawítmal potúkmayi 'éxvanga 'awáxvonga kuná' tavánnax. 'Íswut nawítmal
wéehmil ngórraym 'alóomaxnga yí'yitum. Mómngamil yí'yiqu$ pí' 'alóomaxnga
pa'áq wápwapaqu$.

Yámminik nawítmal wuníyk poháyloyk tíiw'yax. Wéhchum hengé'malum ponéy
potúkmaynga ngó'wunti 'iní''iniqu$. Póomik qéwwax, "'óonop nóo
nonáachaxan! Qamí''iyam 'óono!" Pomóm po'éek tóoyaqu$. Pá' kuná'
nawítmali po'áachi wéeh pomyáax péng'iqu$ tóotal. Supúltal tóotal tawáa$
póy pompéng'iqala, nawítmal qéwwax, "Pó' 'áaq! 'ínnaxam pitóo!"

Nawítmal kuná' woltú'ya. Hengé'malmi mesé''inik yáa, "$uwoo'ní''iim
pomóomi, 'Íswut!" Pó' 'Íswut páangay wíllanik chóo'on 'ayú'vo pitóowili
ponéemi hengé'malmi xáarax. Pomóm $u$wó'. Tóot 'ámminik ngórraym wuníyk
michíyk 'awóyk poháylonga.

Nawítmal kuná' xíimya pí' 'Íswuti hayá''ax poháylonga. "No$úun lóoviq,"
yáa nawítmal, 'Íswut poyúuy yóoniwut. Nawítmal tóoy-ya 'awáal potáax
po$oróo$oriqala. 'awáal nawítmali chóo'on $ithíssithax páatal. Náanat
$áqqiwut pomóomi qaléq wáxnax pomwukállaqala móomat poháylonga qéechil
purú''iwuntum pí' 'ehéngmaymi nónmiwuntum.

Michát 'ánkingay, tée micháy, yú'pan kuná' muyáqya pomóm hengé'malum
náanaqvichum. Ngórraym nawítmal, 'Íswut póomongay wuníyk pí' wápya mómyuk.
Nawítmalimil 'isxwá''iqu$, 'ulómmiqu$. "Nawítmal poróv'orilangay, michá'
$u 'óm 'axánniq 'ivá'? 'óm $u pwéevlonga wukó'ya 'o'áash chíivo póoto?"
'Íswut xáarax, pí' hengé'malum qáy hísh yéx'iqu$ wápwappaantum 'alóomaxnga.

"Haní'cha, 'Íswut, ngéewun," yáa nawítmal. Hatí'ya kuná' potúkmay-yik pí'
po'áash póyk wáa'ish 'óovax. Wuná'pil hengé'malmi mesé''inik yáa,
"Kwáavichu pomóomi, 'Íswut. Tó$$u xálli hengé'malum póomik pom-muyáqqaxi
mómngay."

'Íswut pó'kwaym pomáachayk móomat poháyloyk hengé'malmi kwáavichulut.
Pomyáax pom-muyáqqaqala mómngay 'Íswut pomóomi kuná' xáariqu$ pomóomi
ngoraní''ilut mómyuk. Hengé'malum 'ivíyk wuníyk wáaywayaqu$ pomyáax
muyáqqaxkutum, pomtamáa chóo'on qisilíssaantum. Pí' 'Íswut puyáamangay
pomóomi $uwoo'ní''iqu$ 'alóomaxyuk. Pomyáax chóo'ontal pom-milúutal
muyáqqaqu$ mómngay, pí' yixéengay, 'éxval 'awáxvoy qáy pomhayá''ivotaqu$.

Nawítmal wuná' kuná' 'ayáalinik 'áawqu$ qwá'wonut. Hanimú' kó'chaat
míyqu$, wéevo purúprush, $áawokish 'íipit, naráanxa , pít, pí' po'ó$ku,
$áawokish kó$$aat. Wuná' qwá'qu$ náanat po$áqqiqala pí' po$úun pilék
lóoviqu$.

Wám' ponáachaxani táppinik kuná' wáwwax, "Haqwáachiim 'ivíyk, 'Íswut."
Po'áash yúuhax nawítmal poqwálmayk. Pomkíyk ngéewuntum pálvunik, nawítmal
yú'pan héelaxish héelya:

Temét karí''aqup pisáyk,
Qaráppaan kwíila wám' qaléq,
Pí' náavut pó$$axlut po$óo,
Tamáayawutup 'áawq pitóo.

Qáy háx kuná' míykinga yú'pan pomóomi 'isxwá''ax.

Nawítmal wám' powóllaqala póoxa pokáamayum qálqu$ kíinga kihúunga móomat
poháylonga néshkin Qéchnga. Pó' notú' míyqu$ pí' puyáamangay néyk tóotupik
michá' po'axánnaqalay wuná' popálvunnga pomá'maxnga. Pitóo temét wuná'
wíitaqanik Míisilanga húngla híwwaat poxóyyaqala 'ayáalinik, nóo ponéeyi
nawítmali, po'áachi 'Íswuti wéeh notíiwivotama nóllaqal pomkíyk móomat
poháylongay, pí' pomóm 'awóm nonéshkinum yumáykawichum pomtóowimi
'axánnaxma nongáayivotama, pomóm nómkila ngéemokwichum.

Hamú' táp.

Back to English Version